POPLATKY ZE PSŮ
ČLÁNKY Z KLUBOVÝCH ZPRAVODAJŮ
Obec čítající kolem 270 občanů se zabývá přípravou nové vyhlášky o poplatcích ze psů. V rozpočtu na r. 2011 počítá se ziskem 5 000,- Kč. Neustále řeší otázky zatoulaných anebo přímo z projíždějících aut vyhozených psů. Finanční prostředky chce získat navýšením ceny poplatku a zpoplatněním psů od stáří 3 měsíců. Toto chce vyžadovat i na nás chovatelích včetně psů, kteří jsou na prodej. Je spodní hranice věku psa na zpoplatnění stanovena? Je někde uvedeno z kterých psů musí chovatel s mezinárodně uznaným názvem chovatelské stanice platit poplatky obci, v níž je chovatelská stanice hlášena? Musí se této obci, v které je chovná stanice, platit poplatky ze psů a štěňat, kteří jsou na prodej?
Když máme chov jako živnost a dokládáme do daní, tak jestli máme nějakou možnost osvobozeni od těchto poplatků.
A jak je to s poplatky za psy v případě, že by byla tato živnost vedena jen jako vedlejší činnost a majitel pejsků by byl důchodce.
Předem děkujeme za odpověď, Věra a Zdeněk Šlahůnkovi, Rudimov
Odpovědi na všechny Vaše otázky obsahuje zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích (dále je „Zákon“), který umožňuje obcím vybírat poplatek ze psů a dalších osm druhů poplatků.
Zákon obcím vybírat tento poplatek umožňuje, avšak nenařizuje, tedy poplatek se platí jenom v těch obcích, které jej svou obecně závaznou vyhláškou zavedou.
Zákon stanoví, že poplatek ze psů platí držitel psa, a to obci dle svého trvalého pobytu. Už tato základní definice může přinést výkladové problémy, neboť držitel a vlastník psa mohou být dvě různé osoby, přičemž pojem držitel není pro účely Zákona definován. Pro definování tohoto pojmu jJe tak nutno se obrátit do Občanského zákoníku, který ve svém § 129 definuje držitele jako toho, „kdo s věcí nakládá jako s vlastní“. Tedy pokud hlídáte psa kamarádovi, který je na dovolené, nejste jeho držitelem a proto ani poplatníkem tohoto poplatku, neboť se psem nehodláte nakládat jako s vlastním. Této vágní definice často vy(zne)užívají obyvatelé obcí s vysokou sazbou poplatku ze psů, kteří psa „papírově“ vlastnicky převedou na příbuzného, který bydlí v obci, v níž se poplatek neplatí vůbec nebo jen v malé výši.
Zákon nerozlišuje důvod chovu psa a z pohledu poplatkové povinnosti je tedy nerozhodné, zda jej máte doma na mazlení, sport, obranu či chov.
Poplatek se platí za každého psa staršího tří měsíců, tedy pokud chovatel prodá štěně ze svého chovu do tří měsíců jeho věku, poplatek na něj nedopadne. Pokud se chovateli štěně podaří prodat až po uplynutí tří měsíců od jeho narození, bude povinen poplatek zaplatit za každé štěně.
Výše poplatku může činit až 1.500,- Kč ročně, přičemž obec je oprávněna zvýšit u druhého a každého dalšího psa téhož držitele horní hranici až o 50 %.
Zákon od poplatku zcela osvobozuje osoby nevidomé, bezmocné a s těžkým zdravotním postižením, osoby provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoby provozující útulek zřízený obcí a konečně osoby, kterým povinnost držet a používat psa stanoví právní předpis (např. zákon o myslivosti).
U osob pobírajících invalidní, starobní, vdovský nebo sirotčí důchod, který je jejich jediným zdrojem příjmů, je horní hranice poplatku omezena částkou 200,- Kč za prvního psa.
Pokud by majitelem chovné stanice byl důchodce, pak by dle mého názoru měl platit poplatky v plné výši, protože sice splňuje podmínku pobírání důchodu, avšak nesplňuje druhou podmínku, aby důchod byl jeho jediným zdrojem příjmů, neboť dalším zdrojem příjmů je právě ona chovná stanice, kterou má registrovanou a do níž plynou příjmy z prodeje štěňat.
V případě držení psa po dobu kratší než jeden rok („přehlášení“ psa k novému držiteli nebo úmrtí psa) se platí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu započatých kalendářních měsíců.
Zajímavostí je, že tento poplatek, stejně jako ostatní místní poplatky zavedené na základě tohoto Zákona, má vlastní druh příslušenství, když vůči poplatníkovi v prodlení nelze uplatnit penále, úroky ani pokuty zakotvené v daňovém řádu. Tímto příslušenstvím je možnost obce zvýšit v případě včasného nezaplacení poplatek až na trojnásobek.
Shora popsané skutečnosti představují pouze základní rámec daný Zákonem, konkrétní přesnou úpravu musí obsahovat obecně závazná vyhláška, kterou obec tento poplatek zavádí. Vyhláška musí upravovat podrobnosti jeho vybírání, zejména stanovit konkrétní sazbu poplatku, vznik a zánik poplatkové povinnosti, lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků. Pokud obec tento poplatek zavede, může jej stanovit a vybírat v nižší než maximálně přípustné výši, nebo naopak může rozšířit okruh osob od poplatku osvobozených.
V Praze dne 22.11.2011
Autor příspěvku:
Mgr. Mykisek
advokát
www.prava.cz
222 211 200
