OBECNÉ ZÁSADY KRMENÍ PSŮ
ČLÁNKY Z KLUBOVÝCH ZPRAVODAJŮ
Není to tak dlouho, co naši chovatelé měli jen velmi omezené možnosti při snaze o správnou výživu svých svěřenců. Psi byli krmeni vlastně vším, co „padlo“ jejich pánům do ruky, bez ohledu na základní potřeby zvířat. Majitelé psů na venkově si nedělali a zřejmě ani nedělají starosti, čím a jak krmit. Lépe na tom byli a jsou psi městských majitelů. Tato zvířata většinou konzumovala různě kvalitní maso s přílohou a jen velmi malá část psí populace byla krmena „moderně“. Ono moderně představují psí masové konzervy nebo granulovaná strava.
Dlouhodobé návyky v krmení psů se předávají z chovatelů na nové majitele a bohužel i někteří kolegové – veterinární lékaři utvrzují chovatele v jejich „pravdě“, že nejlepší pro psa je pořádný „kus masa a něco k tomu“. Jen málokdo si uvědomuje, jak rozdílné jsou nároky na přísun živin a jejich formu podání u štěňat, mladých rostoucích psů, psů ve středním věku, psů v zátěži a seniorů s minimální aktivitou. Pokud tuto situaci zkomplikuje ještě velikostními rozdíly plemen, jak „kus masa a něco k tomu“ rozhodně nestačí. Laik jednoduše nemá šanci v domácích podmínkách sestavit vyváženou a plnohodnotnou dávku tak, aby nic nescházelo a zároveň nepřebývalo. Z tohoto konstatování je jasné, že nejvhodnější je krmit psa granulemi. Bohužel platí, že není granule jako granule. V současnosti je trh doslova zaplaven desítkami různě kvalitních značek a ne vždy si prodejce uvědomuje, co vlastně nabízí. Může se tedy stát, že obchodně velmi úspěšné krmení může být zcela nevhodné pro daného jedince nebo dokonce škodlivé.
Všeobecně platí, že malá plemena a rostoucí štěňata jsou náročnější na přívod živočišné bílkoviny. Krmná dávka by měla obsahovat u štěňat obřích a velkých plemen zhruba 36 % živočišné bílkoviny, dospělý pes velkého plemene by měl mít v krmné dávce maximálně 26 % živočišné bílkoviny. Štěňata malých plemen by měla být krmena směsí o obsahu zhruba 32 % živočišné bílkoviny a dospělý malý pes by měl mít v krmné dávce okolo 27 % živočišné bílkoviny. Staří psi by rozhodně neměli být překrmováni živočišnou bílkovinou, která by měla být zastoupena v krmné dávce zhruba 23 %. Energie je pro tyto psy daleko snáze dostupná z uhlohydrátů – cukrů. Velmi důležitý je nejen správný poměr minerálů (kalcium : fosfor =1 : 1,2), ale i vztahu bílkoviny a minerálů. Nadměrný přívod živočišné bílkoviny vede ke sníženému využití kalcia. Při výběru granulí je nutno si ověřit, zda se jedná o kompletní krmnou směs, nebo doplňkové krmení, protože i tato forma je na trhu. Zcela určitě bych doporučoval výrobky spíše cenově náročnější.
Při rozhodování o tom, jak budeme psa po celý život krmit, je nutné si uvědomit rozdíly ve zpracování masa, konzerv a granulované stravy. Mezi chovateli je velmi zakořeněno současné podávání masa nebo konzerv s granulemi. Nebo podávání masa a granulí odděleně, ale týž den. Tyto způsoby krmení bych bez nadsázky označil za závadné, zejména při výživě mladého rostoucího psa. Je nutné vzít v úvahu, že maso a konzervy se v trávicím traktu zpracovávají zcela odlišně než koncentrované krmení – granule. Časté střídání různých způsobů krmení při dlouhodobém podávání může vyvolat trávicí poruchy. Adaptace na změnu ve složení krmné dávky trvá 2 týdny. Znamená to, že pes by měl být krmen vyváženou monodietou a pokud možno ji neměnit. Častý argument, že to psovi nebude chutnat, je spíše lidský pohled než vlastní psí problém. Chuťové vjemy psa jsou omezenější než u člověka. Samozřejmě, že je možné při přechodu z klasického způsobu krmení na granule krátkodobě dochucovat granulovanou stravu malým množstvím mletého masa
Veškeré granule je lépe zkrmovat v navlhčeném stavu, i když výrobci zvýrazněně doporučují zkrmovat v suchém stavu. Jako zálivku je možno použít vodu a při návyku na negranulovanou stravu netučný vývar nebo mléko. Zejména u velkých a obřích plemen doporučuji zkrmovat granule ve dvou dílčích dávkách v průběhu dne. Trvalá dosažitelnost granulí po celý den je chyba, protože pes by měl pozřít příslušnou dávku, a tu by měl alespoň dvě hodiny zpracovávat bez doplnění o další sousta. Doporučovaný jednodenní půst rovněž nepokládám za správný způsob krmení psa.
Renomované firmy vyrábějí ucelené krmné programy umožňující navykat štěňata na koncentrovanou stravu již u chovatele a odpadá tak problém se složením krmné dávky u nového majitele. Moderní způsoby výživy velmi usnadňují i umělý odchov štěňat. Na trhu je dosažitelných několik mléčných náhražek. Z kvalitativních důvodů bych zdůraznil zase ty dražší. Tyto výrobky je možno zkrmovat ode dne narození, na ně navazuje kašovitá strava – kaše pro štěňata vhodná již od tří týdnů stáří, dále pak od pěti týdnů stáří možno začít zkrmovat vhodné granule. Tolik doporučované dětské piškoty a krupičná kaše mohou způsobit poruchy zažívání jednoduše proto, že štěňatům chybí enzym na zpracování škrobů. Rovněž doslazování krmné dávky řepným cukrem bych rozhodně nedoporučoval, znovu proto, že štěňatům chybí příslušný enzym.
Chyby ve výživě, se kterými se v ordinacích setkáváme, jsou velmi časté a hluboce zakořeněné. Chyby při výživě mohou způsobit dalekosáhlé a mnohdy nezvratné změny v organismu – poruchy pohlavního cyklu fen, zvýraznění alergických stavů, poruchy funkce ledvin, jater a slinivky. Těchto chyb je nutno se vyvarovat v zájmu spokojeného života toho, kdo je nám věrným přítelem.
MVDr. Jan Kňákal
