METODY A MOŽNOSTI PŘERUŠENÍ POHLAVNÍHO CYKLU FEN
ČLÁNKY Z KLUBOVÝCH ZPRAVODAJŮ
Každý majitel feny musí během jejího života řešit problém, co s fenou, která hárá. Při prvním hárání je vždy nutno zamezit nakrytí, neboť organismus mladého zvířete ještě není na graviditu připraven. Fena hárá (je v říji) přibližně tři týdny a ta se projevuje mírným krvavým výtokem, který postupně mění charakter. K oplodnění může dojít většinou 9 až 13 den cyklu.
Tato doba není přesná a může se u jednotlivých plemen lišit. Po proběhnutí prvního hárání by se měl majitel zamyslet nad tím, zda bude chtít mít štěňata nebo nikoliv. Pokud si je jistý, že štěňata nebude chtít, je na místě uvažovat o kastraci – tedy chirurgickém odnětí vaječníku a dělohy. Touto operací se zamezí dalšímu hárání a předejde se dalším možným onemocněním, které s pohlavním aparátem souvisí – především zánětu a nádorovým bujením dělohy, cystickým a nádorovým změnám na vaječnících a tumorům mléčné žlázy. Je statisticky dokázáno, že kastrace mezi prvním a druhým háráním snižuje výskyt výše zmíněných chorob o 95 %, s každým dalším háráním se toto číslo snižuje a po třetím hárání už pak na případné operaci nezáleží. Z mých vlastních zkušeností ale mohu potvrdit, že i pozdější kastrace sníží výskyt těchto nebezpečných chorob. Pokud ke kastraci nedojde, může ještě asi 10 % fen trpět po hárání tzv. falešnou březostí, kdy vlivem hormonálních změn dochází k sekreci mléčné žlázy a ke změnám v chování feny, která si myslí, že má štěňata. Falešná gravidita může vyústit až v zánět mléčné žlázy. Pokud se tato situace opakuje po každém hárání - a její projevy se mohou stupňovat - je kastrace opět jediným možným řešením, neboť u těchto fen se velmi zvyšuje pravděpodobnost výskytu nádorů mléčné žlázy. Druhou možností je nechat takovou fenu nakrýt, protože proběhnutá gravidita může stav též upravit, ale není to nikdy jisté.
Také nemohu ze svých zkušeností potvrdit, že fena, které neměla štěňata, trpí výše zmíněnými chorobami častěji, než fena, která štěňata měla. Řekla bych, že poměr je přibližně stejný. Ještě se zmíním o oblíbených hormonálních injekcích, které se používají k oddálení nebo přerušení hárání. Jejich dlouhodobé používání zcela jednoznačně zvyšuje rizika výše zmíněných chorob a také cukrovky, proto je naprosto nedoporučuji. I jedna aplikace může způsobit nádorové bujení na mléčné žláze.
V případě nežádoucího nakrytí má majitel 3 možnosti. První z nich je injekční aplikace nového hormonálního přípravku 2x v rozmezí 24 hodin, lze použít až 45 dní po nakrytí. Jeho účinek není 100% a nežádoucím účinkem tohoto preparátu může být asi v 3% případů zánět dělohy, zejména při použití po 20.dni gravidity. Je to nicméně způsob jednoduchý, jeho nevýhodou je, že se v některých případech aplikuje i tehdy, kdy fena nezabřezla. To, zda a kdy je nejvhodnější lék použít, by měl rozhodnout veterinární lékař s přihlédnutím k individuálním podmínkám a zdravotnímu stavu konkrétní feny. U velkých plemen to také není levná záležitost, pro 30 kg fenu budou obě injekce stát asi 2000,- Kč. Druhá možnost je až po stanovení gravidity sonograficky 25. až 28. den a v případě pozitivního výsledku aplikovat kombinaci hormonálních injekcí a tablet po dobu 5 dnů. V tomto případě se objevují zvracení a průjem jako vedlejší účinky, efekt je ale téměř 100%. Třetí možností je výše zmíněná kastrace po provedené sonografické diagnostice.
Na závěr chci zmínit další novinku v této oblasti veterinární medicíny, využitelnou i v případě nežádoucího nakrytí. Zmíněná sonografická diagnostika gravidity, prováděná okolo 30 dne po nakrytí, byla donedávna jedinou možností, jak březost potvrdit nebo vyloučit. Dnes máme k dispozici metodu použitelnou dříve, už po 14 dnech po krytí. Po odběru krve lze ve veterinární laboratoři stanovit hormon relaxin, vylučovaný gravidní dělohou. Pokud je výsledek negativní, je vhodné buď provést pro kontrolu sonografické vyšetření, nebo odběr krve po týdnu až 10 dnech zopakovat.
Autor příspěvku:
MVDr. Michaela Riedlová
Veterinární ordinace Praha 6
