JAK POZNAT KVALITNÍHO A SERIÓZNÍHO CHOVATELE
ČLÁNKY Z KLUBOVÝCH ZPRAVODAJŮ
Jak tedy postupovat při koupi štěněte a při výběru chovatelské stanice - CHS, jsem-li laik?
I mezi chovateli štěňátek s PP se bohužel vyskytují ti, kteří sice chovají štěňata s PP, ale více než o blaho štěňat jim jde o blaho své kapsy, která se díky prodeje štěňat hezky naplňuje. Nazývejme je také množitely.
Je třeba si uvědomit, že budeme chtít svého samojeda v budoucnosti např. uchovnit, nebo se rozhodneme chodit na výstavy i když jsme původně plánovali mít jen domácího mazlíčka, proto je výběr chovatelské stanice velmi důležitý, z hlediska zdraví, povahy i exteriéru samojeda.
Vytipujte si několik chovatelů, jejichž štěňátka by mohla splňovat naše představy. Vyhledat byste měli zkušeného, uznávaného chovatele, který plemeno chová již delší dobu a bude mít zájem své poznatky předat také dál. Navštivte některou z výstav, kde se majitelů samojedů můžete přímo zeptat, ze které chovatelské stanice samojeda mají, jsou-li s CHS spokojeni, nebo by Vám doporučili jinou CHS. Na výstavách také můžete získat nejen kontakty, ale i preference na chovatelské stanice v ČR.
Nejdříve si např. telefonicky zjistíme, jestli jsou vůbec nějaká štěňata volná, dále informace o rodičích (pokud je už neznáme ze závodů, výstav…), o štěňatech (stáří, počet, má-li např. požadované pohlaví), jak si vedou štěňata z předchozích vrhů atd. Zeptáme se i na cenu. Rozdíly v ceně bývají někdy velké, záleží to na kvalitě štěňat i rodičů. Základní orientační cenu by nám mohl sdělit poradce chovu chovatelského klubu vybraného plemene.
Prověřit si nás bude chtít asi i chovatel, a tak se musíme připravit i na jeho někdy až dotěrné otázky. Ale i on má právo se přesvědčit, zda bude jeho štěňátko v povolaných rukou. Ptát se bude na naše zkušenosti, podmínky držení a možná nám dokonce sdělí, že tato štěňátka nejsou z nějakého důvodu pro nás vhodná. U množitelů se s tímto zájmem o Vaši osobu nesetkáte, ty zajímá jen, jak nejrychleji Vám štěně vnutit.
Takže z telefonního hovoru se můžeme dozvědět že: štěňátka jsou volná, ještě se nenarodila, jsou všechna zamluvená (zadaná) nebo dokonce prodaná. Pak Vám nezbývá, než kontaktovat jiného chovatele nebo (pokud jste s CHS velmi spokojeni) si štěňátko zadat v dalším plánovaném vrhu nebo počkat, jestli někdo zadané štěně z vrhu, který je k odběru, neodřekne. Rozumný chovatel, má-li už štěňata k odběru, Vás nebude nutit, abyste si přijeli vybrat ihned - nejlépe včera. I jemu jde o blaho svých štěňat, a tak Vám dá krátký čas na přípravu domácnosti.
Někteří chovatelé možná budou požadovat zálohu. U štěňat s průkazem původu to bývá běžné a chovatel si tak prověřuje, jestli to se svým zájmem o štěně myslíme opravdu vážně. Nebývá to velká částka - asi 1/10 ceny. Chovateli ji předáme proti potvrzení při první návštěvě nebo zašleme poštovní poukázkou do stanovené doby.
Pak si porovnáme získané informace. Ochota informovat Vás o výhodách, ale i nevýhodách plemene, o rodičích, štěňatech, by měla být při dalším výběru chovatele také rozhodující. Chovatelé jsou také jen lidé, a tak jako v jiných činnostech, k ní mají i rozdílný přístup.
Prosíme, nekupujte štěně ze soucitu. Všechna zachránit nemůžete a jen podporujete nezodpovědné množitele, kterým nezáleží na budoucnosti svých štěňátek.
Než se pro chovatele rozhodneme, měli bychom posoudit - jeho celkový přehled, znalost plemene jak ve vzhledu, tak i při výchově a výcviku, schopnost odpovídat na naše všetečné otázky, výsledky jeho chovu, nabídku stálého kontaktu. Zeptejte se chovatele, kolik má chovných fen, informujte se na předešlé vrhy včetně jejich rodičů a dat narození vrhů. Z toho můžete vyčíst, kolikrát za život měli fenky štěňata (max. 4-5 vrhů). Také vyčtete, zda nenakrývá fenu každé např. 2 nebo 3 hárání po sobě, což může být i každého půl roku.
Množitel se snaží fenu maximálně „vyždímat“. Je neetické a přímo odporné, hraničící se zdravím fenky, nakrývat fenku dvě hárání po sobě (fenky samojeda většinou hárají každých 6-8 měsíců). Dobrý chovatel nakrývá fenky VŽDY pouze každé druhé hárání popř. i déle. Minimálně jedno hárání nechá fenku „odpočinout“, zregenerovat, chodí s ní na výstavy či jiné akce. Většina chovatelů má své www stránky, kde všechny tyto informace můžete najít. Pokud chovatel stránky nemá a tyto informace Vám nechce sdělit, štěňátko si od něj nekupujte, určitě něco tají.
Zajeďte se podívat k chovateli. Pokud je to možné, vezměte s sebou někoho, kdo psům opravdu rozumí, nejlépe přímo Vašemu vybranému plemeni. Chtějte vidět rodiče, nebo alespoň matku, podívejte se, v jakých podmínkách byla štěňata odchována. Nechte si ukázat, kde fena rodila, kde žila štěňátka do věku 3-4 týdnů, než byla přemístěna do venkovního výběhu. Jsou-li štěňátka chována v čistotě, jako „podklad“ slouží prostěradla, ručníky, či jiné vsakující látky nebo podložky, které jsou neustále obměňovány, můžeme si být jisti, že se chovatel se štěňátky přímo mazlí, což je velmi důležité pro socializaci štěňat.
Jsou-li štěňata „uložena“ někde na dlažbě, či dřevě se slámou, čímž se štěňata vlastně válí ve svých výkalech (fena od věku 4 týdnů většinou štěňátka už tak pečlivě nečistí) můžeme si být jisti, že péče chovatele není až tak pravidelná, což se může právě projevit na socializaci štěňat.
Nelíbí-li se Vám prostředí, nepůsobí-li na Vás přirozeně, zdá-li se Vám prodávající neseriozní, nejsou-li štěňata v dobré kondici, nebo jsou-li bázlivá, vyberte si jinde.
Dále se zeptejte čím popř. jakou značkou granulí chovatel krmí, vyžádejte si reklamní letáky, které pak můžete porovnat s ostatními krmivy, případně se zeptat u svého veterináře, zda je krmivo kvalitní.
Všímejte si vztahu chovatele ke psům, jejich vzájemného kontaktu i kontaktu psů s Vámi. Chovají se psi vesele, beze stop agresivity a bázně k chovateli i k Vám? Vypadají zdravě a opečovávaně? Jak je má chovatel ubytované? Žijí jeho psi v kotcích? Pokud ano, jsou kotce udržované, bez tlejících výkalů, moči a beze stop parazitů? Nebo s nimi chovatel žije v domě? Jak ho psi respektují, jak je má vycvičené? Někteří chovatelé, mají-li více psů, používají pro své samojedy kotce. Samojedi nejsou psi vhodní k celodennímu pobytu v kotcích, potřebují lidskou společnost, jinak utrpí jejich bezstarostná a milá povaha. Kotce slouží k nočnímu přespání pejsků, nebo v nich pejsci přebývají, když chovatel přes den někam odjede, kotce jsou vhodné také při hárání fenek, kdy je třeba ohlídat pejsky, aby nedošlo k nežádoucímu nakrytí fenky.
A jak poznáte, zda Vám chovatel nelže o umístění samojedů a netvrdí, že psy chová volně, že mají přístup do domu, ale ve skutečnosti je má zavřené v kotcích?
Jednoduše. Na zahradě musí být stopy po volně pobíhajících psech, hlavně po štěňátkách. Okousané stromky, keře, zahnědlé listy u rostlin nebo keřů od „značkování“ pejsků, občas nějaká ta vyhrabaná díra. Pokud se chovatel snaží vypěstovat nějakou flóru, je většinou oplocená nebo v květináčích. I v domě najdete stopy po psích zubech nebo drápech. Okousané květiny, dřevěný nábytek, linoleum, a jiné. Dále zde musíte najít misku z vodou, či nějaký polštář, kde pejsci lehávají. Pokud toto chybí, chovatel rozhodně nemá samojedy volně na zahradě nebo nemají přístup volně do domu.
Ukazuje Vám chovatel výsledky z výstav, zkoušek a zdravotních vyšetření? Zahrajte si na "hloupého Jardu" a nebojte se vyptávat chovatele na primitivní i složitější otázky. Rozumí vůbec chovatel svému plemeni? Jak se k sobě chovají jednotliví psi ve smečce? Nebo má snad chovatel psy pozavírané a štěkající v kotcích? Nabízí Vám nějaká jiná zvířata, se snahou se jich "zbavit"? Toho všeho a ještě mnoha jiných věcí je třeba si pozorně všímat.
Pokud má chovatel okatě mnoho psů, které očividně nestíhá opečovávat, pokud psi vypadají neudržovaně, nemocně nebo smutně, či jsou snad dokonce agresivní nebo bázliví, pokud se psi chovatele očividně bojí např. při prudkých gestikulacích rukou psi uskakují, pokud chovatel plete triviální znalosti chovaného plemene, snaží se Vám „nadhazovat“, co všechno pro své psy nedělá, poznamenejte si u jeho jména v seznamu chovatelů, který je dobré si utvořit, čím vším se Vám nezdá. Od takové člověka si pak štěně neberte! Když si uděláte dobrý seznam, budete mít pak potřebný přehled chovatelů, a budete se lépe orientovat ve špatných, dobrých a lepších chovatelích.
Dále Vám hodně o chovateli může napovědět, jestli má chovatel samojedí důchodce, či samojedy, kteří se z jakéhokoliv důvodu nehodí do chovu. Chovatel, který miluje své samojedy, není schopen „dát pryč“ nejen samojedího seniora, ale postará se i o samojeda, který nebyl vpuštěn do chovu, např. kvůli zdravotnímu stavu (DKK), nebo nevyhovující povaze. Solidní chovatel nedokáže odložit svého dospělého psa do jiné rodiny. Jakoby odložil své vlastní dítě.
• Chovatel vlastnící mnoho psů nemusí být ten nejlepší. Určitě Vás také napadne, jestli má vůbec dostatek času, aby se mohl důkladně věnovat všem svým psům.
• Majitelé psích „jedináčků“ budou mít asi od takové feny štěňátka doslova vypiplaná, ale mohou jim chybět potřebné znalosti i zkušenosti a ani nechtějí do chovu nějak výrazně zasáhnout. Jedou tedy na krytí za nejbližším psem, který je v okolí, odchovají jeden,dva vrhy a pak s chovem končí.
• Někteří chovatelé jezdí se svou fenkou na výstavy, zajímají se o chov, o plemeno a neváhají jet na krytí i do zahraničí. Ale přesto si nepořizují psa dalšího, dokud předchozí nezestárne. Mnohdy je to však pobídne k rozšíření chovu a alespoň si např. ponechají štěně po své úspěšné feně.
• Důvěryhodný nemusí být ani chovatel, který chová mimo samojeda i jiná plemena, a to nejlépe v páru…
• Má chovatel, který chová psy už dlouho i nějaké starší psy? Nebo si nechává doma jen ty v „produktivním“ věku? I to, jak se postará o vysloužilé psí seniory, nám může napovědět, jaký je to chovatel.
Váháme-li při výběru chovatele, mohl by nám o nich nestranné informace poskytnout např. i poradce chovu - jestli chovatel dodržuje chovatelský řád, nemá žádné resty vůči chovu i klubu atd. Od slušného poradce chovu však nečekejme žádné drby - a jen ten slušný s objektivním přístupem je neocenitelným opravdovým přínosem pro chov daného plemene.
Podle čeho se pozná dobrý chovatel?
- jeho chovní psi a štěňata působí čistým a pěstovaným dojmem a jsou plni radosti ze života.
- u dlouholetého chovatele najdete i starší psi - seniory, kteří stejně jako štěňata nepůsobí ostýchavým, uzavřeným dojmem, jsou přátelští a mají radost z kontaktu (neseriozní chovatel se starých psů zbavuje - nejen, že jsou neproduktivní, ale zvýšené nároky na veterinární péči)
- oblast (působení) rozmezí jeho chovu leží v obytné části domu, nebo v jeho nejbližším okolí, aby získala štěňata bezprostřední a blízký kontakt s člověkem.
- nabízí svým štěňatům čisté umístění. Nabízí jim také různorodou obměnu: různé hračky, místo pro hraní, umožní jim setkání s jinými lidmi, dětmi, zvířaty. Poznají jízdu autem.
- chovatel rozezná svá štěňátka, ať už díky mašličkám kolem krku či jiným označením. Popíše Vám jejich povahy, zvláštnosti. Štěňátka jej milují a důvěřují mu a rádi si s ním hrají.
- štěňátka si smějí hrát s návštěvou.
- štěňátka mají pestrou nabídku a obměnu zaměstnání a mají mnoho možností se seznámit s nejrůznějšími podmínkami života. Mají také možnost rozvíjet svoje smysly.
- štěňátka neodcházejí od svého chovatele dříve jak v 51. dni života. Jsou očkována a několikrát odčervena.
- dobrý chovatel podá velmi rád informace o zdravotním stavu svých svěřenců, také o jejich výcviku a úspěších na výstavách a umožní nahlédnout do podkladů, rodokmenů a výsledků vyšetření atd.
- podá Vám veškeré informace o VŠECH předešlých vrzích (data narození, rodiče), odchovaných štěňatech, jejich zdraví. Tyto informace Vám mohou být přístupny i na www stránkách chovatele (neseriozního chovatele nezajímá, jak se daří všem jeho štěňatům, podá Vám informace jen o těch „vyvolených“ nebo se různě vymluví)
- dokáže obsáhle a věcně poradit a rád pomůže každému kupci najít to správné štěně - podle individuálních požadavků. Jeho chovatelskou stanici lze za tímto účelem kdykoliv navštívit.
- předá rád tipy o péči, krmení, výchově. Požaduje od Vás adresu a nabízí kdykoliv možnost pomoci, pokud by nastal jakýkoliv problém.
- chovatel nenaléhá na koupi štěněte, naopak - dobře se informuje na Vaše podmínky držení psa a ptá se po nich.
- udržuje kontakt s majiteli i po prodeji štěněte.
Formality při koupi štěněte:
- u chovatele podepište vždy kupní smlouvu
- obdržíte také průkaz původu psa po jeho vystavení plemennou knihou, obvykle cca za 2 měsíce.
- dostanete ještě očkovací průkaz, kde jsou zaznamenány data provedených očkování a odčervení, stejně tak jako příští termíny očkování a odčervení.
- dále byste měli dostat podrobné informace o krmení - jeho četnost a složení - také pro budoucnost. Dobrý chovatel dává ke každému štěněti i menší množství krmení, popř. zajistí celý pytel, podá informace a kontakty na distributora krmiva. Také podá informace o dávkování.
- dobrý chovatel Vám poskytne, nejlépe písemně, veškeré informace o výchově nebo výcviku, informace o rodičích, kopie jejich zdravotních vyšetření, výstavních úspěchů, fotografie rodičů i Vašeho štěňátka, případně Vám věnuje pro štěňátko nějakou hračku či pamlsky
- informuje Vás o členství v Klubu, poskytne Vám přihlášku
- informuje Vás o možnosti v dospělosti Vašeho pejska nebo fenku uchovnit, založit si chovatelskou stanici a chovat štěňátka s PP. Rozhodně solidní chovatel nemá zájem, abyste na jeho štěňátkách „množili“ bezpapíráky a toto Vám dá určitě najevo ( může to být zakotveno i v kupní smlouvě)
Je spousta věcí a možností, které Vám solidní chovatel může poskytnout, naopak nesolidní chovatel Vám „vrazí“ štěně do ruky (bez jakýchkoliv či pouze s minimálními informacemi - aby co nejvíce ušetřil), vyinkasuje peníze a více se o Vás nestará.
Nespěchejte s výběrem chovatelské stanice, sepište si všechna pro a proti. Seriozní chovatel si rozhodně netroufne Vám slíbit (na rozdíl od množitelů), že z Vašeho štěňátka v budoucnosti vyroste 100% zdravý a dokonalý samojed šampion, ale v případě jakéhokoliv problému se k Vám NIKDY neobrátí zády a bude mít zájem problém s Vámi vyřešit.
Autor příspěvku:
Renata Piskacisová
