CHOV PSŮ JAKO PODNIKÁNÍ
ČLÁNKY Z KLUBOVÝCH ZPRAVODAJŮ
Už samotný titulek možná mnohému čtenáři zní nepatřičně (vždyť hlavním motivem
většiny chovatelů nejsou peníze), ale rozhodně stojí za to se na tento „problém“
podívat podrobněji. Odpověď na tuto jednoduchou otázku má totiž dalekosáhlé
důsledky.
Vynechme tedy pocity a pojďme zjistit, co říkají zákony. Definici podnikání podávají
dva základní zákony, obchodní zákoník a živnostenský zákon. Definice jsou v obou
těchto zákonech (v obou případech v § 2) obsahově totožné a neodporují si, což je
v českém právním řádu veliká vzácnost ………
Podnikáním se tedy dle těchto zákonných definic rozumí soustavná činnost
provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení
zisku. Všechny tyto zákonné znaky musí být splněny současně. Pojďme se na ně
podívat blíže.
Samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost – všechny tyto znaky lze
shrnout do jedné skupiny, kterými se podnikání liší od závislé činnosti (typicky
pracovní poměr). Slovem „samostatně“ není myšleno sám, ale na základě
vlastního rozhodování, tedy bez příkazů a pokynů (vedení) cizí osoby. „Na vlastní
odpovědnost“ znamená, že veškeré důsledky činnosti nese podnikatel, tedy i ručí
svým majetkem za případnou ztrátu. Všechny tyto znaky jsou u chovatelů bez
diskuse naplněny.
Posouzení naplnění dalších zákonných znaků už tak jednoznačné není. K vysvětlení
pojmu „soustavná činnost“ zákon nedává bližší vodítko, nelze tedy přesně říci,
kolikátý vrh celkem či kolik vrhů štěňat v jednom roce už znamená soustavnost.
Soustavně neznamená totéž co často, tedy ani např. pořízení jen jednoho vrhu
štěňat do roka nemusí nutně znamenat únik z této definice. Velmi obecně lze říci,
že majitel registrované chovné stanice vlastnící alespoň jednu chovnou fenu, s níž
vyprodukoval více než jeden vrh štěňat, se už „dopouští“ soustavné činnosti.
No a dostáváme se k pojmu provozování činnosti „za účelem dosažení zisku“. Při
snaze o výklad tohoto pojmu je zejména nutno uvést, že snaha o dosažení zisku a
skutečné dosažení zisku jsou dvě různé věci – jen proto, že nedosahuje zisku, třeba i
opakovaně nepřestává být podnikatel podnikatelem. Jediným rozhodujícím kritériem
je to, zda smyslem (účelem, důvodem) příslušné činnosti je dosažení zisku. Do hlavy
nikomu vidět není a tak lze na motivaci konkrétního člověka usuzovat jen z jeho
vnějších projevů, z jeho jednání navenek.
Podle tohoto „návodu“ je-li chovná fena záměrně nakryta chovným psem a
neponechá-li si chovatel štěňata pro sebe, lze se podle vnějších znaků domnívat,
že tato štěňata byla vyprodukována za účelem dosažení zisku. Na záměrné, jako
opak náhodného, nakrytí lze usuzovat v případě učinění předcházejících přípravných
kroků, např. vyplnění krycího listu. Někdo by mohl namítnout, že mnohdy je celý
objem takto utržených peněz chovatelem následně vynaložen na náklady s chovem
psů – na žrádlo, veterináře apod. Platí však to, co je uvedeno shora, nedosažení
zisku není totéž jako neexistence snahy o jeho dosažení. Pokud chovatel jen
chová psy a štěňata neprodukuje, pak jdou náklady na chov z jeho kapsy, jakmile
však začne štěňata prodávat a náklady na chov hradí z takto získaných peněz,
je jednoznačným smyslem produkce a prodeje štěňat zisk; bez ohledu na to, je-li
následně třeba i celý použit na náklady chovu.
Dle shora uvedených skutečností je dle mého názoru nutno uzavřít, že chov psů
spojený s prodejem štěňat je podnikáním. Tento závěr podporuje i skutečnost,
že „chov zvířat“ je přímo živností citovanou v seznamu živností v příloze
k živnostenskému zákonu.
Z toho plyne, že každý chovatel produkující a prodávající štěňata je podnikatelem,
který je jako první krok povinen pořídit si živnostenský list. Výslovně je nutno uvést,
že registrace chovné stanice u Českomoravské kynologické unie živnostenský list
nenahrazuje.
Pokud si chovatel živnostenský list nepořídí, vystavuje se riziku sankcí ze strany
živnostenského úřadu (pokuta až do výše 500.000,- Kč), v horším případě pak riziku
trestního stíhání pro neoprávněné podnikání s maximální sazbou odnětí svobody až
na tři roky. Riziko té nejpřísnější sankce v podobě odnětí svobody není velké, míra
rizika pokuty od živnostenského úřadu vzrůstá s pravděpodobností udání, neboť
kontrolní úřady v této zemi na základě udání rády pracují.
Různé právní předpisy ukládají podnikatelům celou řadu povinností, mnoho
z nich je společných všem (chovateli i zelináři), některé z nich pak dopadají vždy
jen na určitý okruh podnikání. A opět – jejich neplnění znamená riziko sankcí ze
strany všemožných úřadů, z nichž o mnohých jste jistě v životě ani neslyšeli. Těch
povinností je tolik, že není v lidských silách nejen je všechny dodržovat, ale ani je
vůbec všechny znát.
To už je ale na jiný příběh, nebo spíše na knihu. Závěrem tedy stručně shrnuji – ze
shora uvedených důvodů jsem přesvědčen, že chovatelé psů produkující štěňata
jsou podnikateli ve smyslu zákonných definic a jako takoví jsou v prvé řadě povinni
pořídit si živnostenský list.
V Praze dne 29.9.2009
Autor příspěvku:
Mgr. Mykisek
advokát
www.prava.cz
222 211 200
