KLUBOVÝ WEB

CHOV PSŮ JAKO PODNIKÁNÍ
ČLÁNKY Z KLUBOVÝCH ZPRAVODAJŮ

Už samotný titulek možná mnohému čtenáři zní nepatřičně (vždyť hlavním motivem většiny chovatelů nejsou peníze), ale rozhodně stojí za to se na tento „problém“ podívat podrobněji. Odpověď na tuto jednoduchou otázku má totiž dalekosáhlé důsledky.

Vynechme tedy pocity a pojďme zjistit, co říkají zákony. Definici podnikání podávají dva základní zákony, obchodní zákoník a živnostenský zákon. Definice jsou v obou těchto zákonech (v obou případech v § 2) obsahově totožné a neodporují si, což je v českém právním řádu veliká vzácnost ………

Podnikáním se tedy dle těchto zákonných definic rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Všechny tyto zákonné znaky musí být splněny současně. Pojďme se na ně podívat blíže.

Samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost – všechny tyto znaky lze shrnout do jedné skupiny, kterými se podnikání liší od závislé činnosti (typicky pracovní poměr). Slovem „samostatně“ není myšleno sám, ale na základě vlastního rozhodování, tedy bez příkazů a pokynů (vedení) cizí osoby. „Na vlastní odpovědnost“ znamená, že veškeré důsledky činnosti nese podnikatel, tedy i ručí svým majetkem za případnou ztrátu. Všechny tyto znaky jsou u chovatelů bez diskuse naplněny.

Posouzení naplnění dalších zákonných znaků už tak jednoznačné není. K vysvětlení pojmu „soustavná činnost“ zákon nedává bližší vodítko, nelze tedy přesně říci, kolikátý vrh celkem či kolik vrhů štěňat v jednom roce už znamená soustavnost. Soustavně neznamená totéž co často, tedy ani např. pořízení jen jednoho vrhu štěňat do roka nemusí nutně znamenat únik z této definice. Velmi obecně lze říci, že majitel registrované chovné stanice vlastnící alespoň jednu chovnou fenu, s níž vyprodukoval více než jeden vrh štěňat, se už „dopouští“ soustavné činnosti.

No a dostáváme se k pojmu provozování činnosti „za účelem dosažení zisku“. Při snaze o výklad tohoto pojmu je zejména nutno uvést, že snaha o dosažení zisku a skutečné dosažení zisku jsou dvě různé věci – jen proto, že nedosahuje zisku, třeba i opakovaně nepřestává být podnikatel podnikatelem. Jediným rozhodujícím kritériem je to, zda smyslem (účelem, důvodem) příslušné činnosti je dosažení zisku. Do hlavy nikomu vidět není a tak lze na motivaci konkrétního člověka usuzovat jen z jeho vnějších projevů, z jeho jednání navenek.

Podle tohoto „návodu“ je-li chovná fena záměrně nakryta chovným psem a neponechá-li si chovatel štěňata pro sebe, lze se podle vnějších znaků domnívat, že tato štěňata byla vyprodukována za účelem dosažení zisku. Na záměrné, jako opak náhodného, nakrytí lze usuzovat v případě učinění předcházejících přípravných kroků, např. vyplnění krycího listu. Někdo by mohl namítnout, že mnohdy je celý objem takto utržených peněz chovatelem následně vynaložen na náklady s chovem psů – na žrádlo, veterináře apod. Platí však to, co je uvedeno shora, nedosažení zisku není totéž jako neexistence snahy o jeho dosažení. Pokud chovatel jen chová psy a štěňata neprodukuje, pak jdou náklady na chov z jeho kapsy, jakmile však začne štěňata prodávat a náklady na chov hradí z takto získaných peněz, je jednoznačným smyslem produkce a prodeje štěňat zisk; bez ohledu na to, je-li následně třeba i celý použit na náklady chovu.

Dle shora uvedených skutečností je dle mého názoru nutno uzavřít, že chov psů spojený s prodejem štěňat je podnikáním. Tento závěr podporuje i skutečnost, že „chov zvířat“ je přímo živností citovanou v seznamu živností v příloze k živnostenskému zákonu.

Z toho plyne, že každý chovatel produkující a prodávající štěňata je podnikatelem, který je jako první krok povinen pořídit si živnostenský list. Výslovně je nutno uvést, že registrace chovné stanice u Českomoravské kynologické unie živnostenský list nenahrazuje.

Pokud si chovatel živnostenský list nepořídí, vystavuje se riziku sankcí ze strany živnostenského úřadu (pokuta až do výše 500.000,- Kč), v horším případě pak riziku trestního stíhání pro neoprávněné podnikání s maximální sazbou odnětí svobody až na tři roky. Riziko té nejpřísnější sankce v podobě odnětí svobody není velké, míra rizika pokuty od živnostenského úřadu vzrůstá s pravděpodobností udání, neboť kontrolní úřady v této zemi na základě udání rády pracují.

Různé právní předpisy ukládají podnikatelům celou řadu povinností, mnoho z nich je společných všem (chovateli i zelináři), některé z nich pak dopadají vždy jen na určitý okruh podnikání. A opět – jejich neplnění znamená riziko sankcí ze strany všemožných úřadů, z nichž o mnohých jste jistě v životě ani neslyšeli. Těch povinností je tolik, že není v lidských silách nejen je všechny dodržovat, ale ani je vůbec všechny znát.

To už je ale na jiný příběh, nebo spíše na knihu. Závěrem tedy stručně shrnuji – ze shora uvedených důvodů jsem přesvědčen, že chovatelé psů produkující štěňata jsou podnikateli ve smyslu zákonných definic a jako takoví jsou v prvé řadě povinni pořídit si živnostenský list.

V Praze dne 29.9.2009

Autor příspěvku:
Mgr. Mykisek
advokát
www.prava.cz
222 211 200

NÁVŠTĚV

Tvorba www stránek pro chovatele cernohubova.com